5 největších obav před první taneční lekcí

Rozhodli jste se začít se učit tancovat. Našli jste si taneční kurz pro začátečníky, vyplnili přihlášku a zaplatili kurzovné, nebo jste si rovnou domluvili trenéra na soukromou výuku. Dost možná se vám v hlavně honí některé z následujících myšlenek.

1. Nedokážu si zapamatovat kroky

Obzvláště pokud nemáme opravdu žádné předchozí taneční zkušenosti, často předpokládáme, že naučit se tančit znamená naučit se pokládat nohy na ta správná místa na podlaze. Při letmém pohledu na tancování někoho jiného nám připadá, že na zapamatování správného pořadí jednotlivých kroků potřebuje mozek raketové vědce.

Ve skutečnosti jsou však samotné základní kroky jednotlivých tanců tak jednoduché, že je po první lekci zvládnete naučit i své tříleté dítě. Variace, které přijdou později se pak ze základních kroků skládají podobně jako lego. A pokud váš kamarád, který tančí o dva měsíce déle než vy, vypadá, že tančí složitou sekvenci alespoň 50 kroků, je to většinou protože se soustředí na důležitější výzvy tancování a nohy mu zrovna nějak náhodně šlapou.

2. Mám výjimečně málo talentu

Když vidíme leták tanečí školy říkající „Naučíme tančit každého“ v duchu odpovíme: „Tak to jste ještě neviděli mě.“

Minimálně každý druhý klient přichází na svojí první lekci omlouvou: „Víš, já jsem opravdu hrozně levej.“ Buďte si jistí, že všichni co tancování učí viděli už mnohem…MNOHEM horší než jste vy. Už jen to, že vás taková myšlenka napadá, navíc znamená, že nad tancováním přemýšlíte. To ti opravdu vyjímečně špatní tanečníci nikdy nedělají (jinak by nebyli vyjímečně špatní).

3. Všichni se mi budou smát

Představujeme si, jak si ostatní páry v kurzu nebo dokonce taneční trenéři na nás ukazují, když se otočíme zády? Jakoby naše taneční pokusy byly tou nejzábavnější groteskou?

Nikdo z nás nechce riskovat být pro ostatní lacinou zábavou. Naštěstí právě proto každý pár věnuje maximální úsilí tomu, aby směšně nevypadal on sám a na posměch ostatním nezbývá myšlenková kapacita. A jestliže se na jednom parketě náhodou setkáme s tanečníky, kteří jsou objektivně mnohem lepší než my, můžeme si být jistí, že i oni si velmi dobře pamatují dobu, kdy tomu tak nebylo.

4. Pošlapu partnerovi/partnerce nohy

Jen málokterý taneční mýtus je tak rozšířený, jakože taneční nemehlo se pozná tak, že šlape svému tanečnímu protějšku po špičkách.

Tady vás však můžeme uklidnit. Šlápneme-li svému tanečnímu protějšku na nohu, je to v 95 % případů JEHO VINA. V tancích s těsným držením je totiž vždycky odpovědnost toho, kdo zrovna couvá, vysunout svoji nohu dostatečně daleko vzad. Ucítíme-li tedy pod svojí podrážkou něčí špičku, můžeme se mírně pousmát. Neměla tam být.

5. Přijde se na to, že si nepamatuji ani Polku

Možná vás překvapí, kolik lidí před svou první taneční lekci předpokládá, že se od nich budou očekávat nějaké taneční základy, zvláště jedná-li se o náš český národní tanec. Nejspíš je to tím, že témeř každý absolvujeme základní taneční a tak nějak cítíme, že bychom si něco přeci pamatovat měli!

Taneční trenéři jsou však na zapomnětlivost zvyklí a počítají s ní. Každý začátečník se bude učit vše hezky od začátku a to včetně té polky.

Souhlasíte s naším výběrem nejčastějších obav před první taneční lekcí? Zapoměli jsme na něco? Dejte nám to vědět v komentářích, na našem Facebooku či Twitteru nebo napište na blog@dancebuddies.cz!